|
|
Studium chování vybraných prvků v profilech půd na ložisku Alshar, Severní Makedonie.
Fizková, Karolína ; Mihaljevič, Martin (vedoucí práce) ; Vaňková, Maria (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá studiem chování a mobility rizikových prvků Tl, Hg a As vyskytujících se v antropogenně vzniklých půdách na haldách bývalého ložiska Alshar v Severní Makedonii. Již od 15. století probíhala na této lokalitě těžba rud As, Sb a Au, přičemž svého vrcholu dosáhla během 19. a první poloviny 20. století. Půdy tak vznikaly na periodicky vrstvené hlušině různého stáří a původu. V dnešní době je oblast známá zejména díky velkému množství unikátních minerálních fází a také díky rozsáhlým možnostem studia kontaminace půd. Obsahy prvků v odebraných vzorcích byly výjimečně vysoké a bez optimalizace měření a vhodného ředění by přesahovaly horní mez detekce použitých analytických metod. Arzen a Tl se zde vyskytují průměrně v desítkách až stovkách mg/kg, Hg pak ve stovkách mg/kg. Chování rizikových prvků bylo posuzováno v souvislosti s půdními vlastnostmi, včetně zrnitosti, pH, kationtové výměnné kapacity, celkového obsahu uhlíku a síry či obsahu oxidů Fe, Mn a Al. V úvahu byl brán i vliv dalších rizikových prvků. U Tl byl navíc ve vybraných vzorcích stanovena hodnota ε 205 Tl. Z kompletních výsledků měření však bylo velmi obtížné pro studované profily sestavit obecně platný trend chování vybraných kontaminantů. Jako hlavní důvod se ukazuje velká prostorová a hloubková variabilita...
|
|
|
Speciace arzenu v důlních odpadech - příklady systému bohatých sulfoarzeničnany trojmocného železa
Jelenová, Helena ; Drahota, Petr (vedoucí práce) ; Filippi, Michal (oponent) ; Jurkovič, Ľubomír (oponent)
Tato práce se věnuje studiu chování a vazby arzenu v důlních odpadech bohatých FeIII a SVI . Iniciální metodické studie se zabývají (i) problematikou identifikace sekundárních minerálních fází arzenu pomocí Ramanovy spektrometrie, (ii) kvantifikací chemické vazby arzenu v důlních odpadech pomocí optimalizované sekvenční extrakce a (iii) termodynamickými vlastnostmi zýkaitu. Chování a vazba arzenu byly detailně studovány v haldovém materiálu tří lokalit (Kaňk u Kutné Hory, Jedová jáma u Vejprt a u Dlouhé Vsi) a v krápnících dolů Plavno a Mikulov u Teplic. Studium probíhalo pomocí běžných geochemických a mineralogických metodik, které zahrnovaly zejména chemickou analýzu (pomocí XRF, ICP OES a ICP MS) v pevných vzorcích, pórových vodách a výluzích a další charakteristiku pevných materiálů pomocí RTG difrakce, Ramanovy spektrometrie a elektronové mikroskopie s mikroanalýzou. Z výsledků vyplývá, že vazba arzenu ve studovaných důlních odpadech se od sebe vzájemně liší a souvisí s řadou faktorů, které zejména představuje koncentrace a vzájemné zastoupení FeIII , AsV a SVI . Významným faktorem je také pH, které například ovlivňovalo vznik metastabilních fází stalaktitů. Navzdory variabilitě vazby arzenu ve studovaných materiálech se prokázalo, že mobilita tohoto prvku je ve všech studovaných haldách...
|
|
|
Obsahy arzenu v půdách zlatonosných ložisek středočeské metalogenetické zóny
Řeháček, Jan ; Drahota, Petr (vedoucí práce) ; Kindlová, Helena (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta Ústav geochemie, mineralogie a nerostných zdrojů Obsahy arzenu v půdách zlatonosných ložisek středočeské metalogenetické zóny Bakalářská práce Jan Řeháček Vedoucí bakalářské práce: doc. Mgr. Petr Drahota, Ph.D. Praha, 2016 Abstrakt Tato bakalářská práce se zaměřila na rešerši informací a poznatků z odborné literatury o zvýšených hodnotách koncentrace arzenu v půdách zlatonosných lokalit středočeské metalogenetické zóny. Arzen na těchto lokalitách pochází ze sulfidických minerálů, které jsou spjaty se zlatonosným zrudněním. Nejvýznamnějšími z těchto minerálů jsou arzenopyrit a arzenonosný pyrit. V důsledku přirozeného zvětrávání hornin obsahujících tyto sulfidické minerály dochází k uvolnění arzenu a dalších potenciálně toxických prvků do půd v horninovém nadloží. To představuje nebezpečí nejen pro půdní faunu a floru, ale také pro obyvatelstvo v dané oblasti, jelikož kontaminace často postihuje také vodní zdroje. Práce se v úvodu zabývá obecnými aspekty výskytu arzenu v životním prostředí a na zlatonosných ložiscích, následují kapitoly o středočeské metalogenetické zóně a jejích lokalitách s anomálními koncentracemi arzenu v půdě.
|
|
|
Toxicita a hyperakumulace arsenu v rostlinách a potenciál využití v remediacích
Gímeš, Lukáš ; Mašková, Petra (vedoucí práce) ; Podlipná, Radka (oponent)
Arzén sa radí medzi ťažké polokovy. V životnom prostredí sa nachádza v malom množstve prirodzene. Ľudskou činnosťou sa množstvo arzénu v pôde neustále zvyšuje. Zvyšujúca sa kontaminácia pôdy arzénom spôsobuje závažné zdravotné problémy zvieratám aj ľudom. Nemalé problémy spôsobuje svojou toxicitou aj rastlinám. Arzén negatívne ovplyvňuje celú radu procesov v rastlinnom tele ako napríklad oxidatívny stres, metabolizmus dôležitých makromolekúl. Medzi najviac zasiahnuté fyziologické procesy patrí fotosyntéza. Úzko spojené s fotosyntézou sú rastové vlastnosti rastlín. Pre negatívne vplyvy na mnohé biochemické, fyziologické a morfologické procesy v rastlinnom tele musíme pochopiť príjem, translokáciu a detoxikáciu arzénu v rastlinnom tele. Hyperakumulátory arzénu sú rastliny, ktoré v sebe dokážu akumulovať rádovo vyššie koncentrácie As a lepšie zvládajú fytotoxicitu tohto kontaminantu ako nehyperakumulujúce rastliny. Hyperakumulácia ťažkých kovov je spojená so zmenou fyziologických vlastností rastlín. Spoločnou vlastnosťou hyperakumulátorov je, že viac akumulujú kovy v nadzemných častiach ako v koreňoch. Tieto poznatky nám pomôžu aj pri odstraňovaní tohto kontaminantu z pôd pomocou fytoremediačných techník, ktoré využívajú práve hyperakumulujúce rastliny. Fytoremediačné techniky majú veľa výhod ako...
|
|
|
Vazba arzenu ve fluviálním prostředí
Jaxylykova, Anastassiya ; Drahota, Petr (vedoucí práce) ; Peřestá, Magdaléna (oponent)
3 Abstrakt Tato bakalářská práce je věnována studiu distribuce arzenu ve fluviálních systémech v okolí obcí Mokrsko a Smolotely ve Středočeském kraji. Arzen se v těchto oblastech nachází v přirozeně zvýšených koncentracích, neboť je vázán v sulfidický minerálech zlatonosných zrudněním. Vzhledem k toxicitě arzenu představuje přirozené zvětrávání těchto hornin i potenciální nebezpečí pro obyvatelstvo těchto lokalit. Teoretická část práce je věnována obecným informacím o výskytu a koncentraci arzenu v různých sférách prostředí s důrazem na sedimentární prostředí. V praktické části je představena drobná samostatná práce, která se zabývala stanovením koncentrace arzenu v potočních vodách a sedimentech Mokrska a Smolotel. Výsledky ukázaly, že maximální koncentrace arzenu v sedimentu jsou na obou lokalitách podobné (500-550 mg/kg). Maximální koncentrace arzenu ve vodě je vyšší na Mokrsku (360 g/l) než ve Smolotelech (160 g/l). Klíčová slova: Arzen, fluviální sedimenty, potoční voda, kontaminace arzénem
|
|
|
Synthesis and separation of arsenic-glutathione complexes
Balcárová, Barbora ; Petry-Podgórska, Inga (vedoucí práce) ; Červený, Václav (oponent)
Arzenoglutationové komplexy jsou v roztoku velmi nestabilní a mají tendenci degradovat během separace pomocí kapalinové chromatografie. Tato práce je zaměřena na vývin rychlé syntézy a nalezení vhodných podmínek na skladování arzenoglutationových komplexů. Cílem práce je syntéza, stabilita v roztoku a separace arzenoglutationových komplexů. Syntéza probíhala v roztoku 2 mM TCEP (tris(2-karboxyetyl)fosfán) s vodou a glutationem. Roztoky arzenokomplexů o koncentraci 20 ppb byli postupně měřené po 1h, 2h, 3h, 4h a 24h syntézy. Výsledky potvrdily stabilitu arzenokomplexů v reakční směsi po dobu 24 hodin. Arzenoglutatiónové komplexy byli separované pomocí vysokoúčinné kapalinové chromatografie na reverzních fázích (RP-HPLC) spojené s hmotnostní spektrometrií s indukčně vázanou plazmou. (ICP-MS). Chromatografie probíhala za použití kolony Aeris widepore 3.6u XB-C18 250x2.10mm. Izokratická eluce byla srovnávána s gradientovou elucí při použití různých složení mobilních fází a rozdílného času separace. Metody byli aplikované na vzorek arzenoglutationového komplexu DMAs(GS). Z opakovaných experimentů bylo zjištěno, že izokratická eluce je výhodnější z důvodu snížení času potřebného na separaci komplexů a malého vlivu rozpouštědla na signál arzénu v ICP-MS. Klíčová slova: Arzén, glutatión, arzenoglutationové...
|
|
|
Effect of heavy metal ions on Norway spruce embryos
?or?ević, Dragana
Cílem této práce je hodnocení vlivu mědi a arzenu na raná somatická embrya (RSE) smrku ztepilého. Byly použity různé koncentrace v průběhu 14ti dnů proliferační periody. Vliv nižších koncentrací mědi zvyšovala růst RSE na rozdíl od vyšších koncentrací, kde byl růst zpomalen. Arzen v koncentracích 50, 250 a 500 uM ukázal vysokou toxicitu a po 14 dnech veškerá embrya odumřela. V experimentech s nižšími koncentracemi (10 a 25 uM), kontrola vykazovala nejvyšší proliferační poměr, zatímco RSE měla nevýznamný rozdíl růstu. Buněčná linie I-1-3 měla vyšší poměr proliferace a vytvářena vice somatických embryi v průběhu maturace v porovnání s buněčnou linií III-3-3. Po maturaci bylo pozorováno určité množství abnormalit u kotelydonárních embryí. Smrk ztepilý jako jehličnan patří k nejvíce rozšířeným smrkům v Evropě s vysokým ekonomickým významem. Znečištění životního prostředí je velmi důležitým tématem, které nesmí být opomíjeno v žádných diskuzích. Pochopení vztahu dvou těžkých kovů a jejich vlivu na somatickou embryogenezi je základním nástrojem při testování a hledání nových odolných buněčných linií smrku ztepilého.
|
|
|
Obsahy arzenu v půdách zlatonosných ložisek středočeské metalogenetické zóny
Řeháček, Jan ; Drahota, Petr (vedoucí práce) ; Kindlová, Helena (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta Ústav geochemie, mineralogie a nerostných zdrojů Obsahy arzenu v půdách zlatonosných ložisek středočeské metalogenetické zóny Bakalářská práce Jan Řeháček Vedoucí bakalářské práce: doc. Mgr. Petr Drahota, Ph.D. Praha, 2016 Abstrakt Tato bakalářská práce se zaměřila na rešerši informací a poznatků z odborné literatury o zvýšených hodnotách koncentrace arzenu v půdách zlatonosných lokalit středočeské metalogenetické zóny. Arzen na těchto lokalitách pochází ze sulfidických minerálů, které jsou spjaty se zlatonosným zrudněním. Nejvýznamnějšími z těchto minerálů jsou arzenopyrit a arzenonosný pyrit. V důsledku přirozeného zvětrávání hornin obsahujících tyto sulfidické minerály dochází k uvolnění arzenu a dalších potenciálně toxických prvků do půd v horninovém nadloží. To představuje nebezpečí nejen pro půdní faunu a floru, ale také pro obyvatelstvo v dané oblasti, jelikož kontaminace často postihuje také vodní zdroje. Práce se v úvodu zabývá obecnými aspekty výskytu arzenu v životním prostředí a na zlatonosných ložiscích, následují kapitoly o středočeské metalogenetické zóně a jejích lokalitách s anomálními koncentracemi arzenu v půdě.
|
|
|
Separation of toxicologically relevant arsenic species for speciation analysis by RP-HPLC-ICP-MS
Kanásová, Mária ; Matoušek, Tomáš (vedoucí práce) ; Červený, Václav (oponent)
Cieľom tejto práce bolo previesť prvotné experimenty separácie toxikologicky významných špécií arzénu v komplexoch s peptidmi pomocou kombinovanej techniky využívajúcej vysokoúčinnú kvapalinovú chromatografiu na obrátených fázach v spojení s hmotnostnou spektrometriou s indukčne viazanou plazmou (RP-HPLC-ICP-MS). Pre separáciu bola použitá C18 chromatografická kolóna a gradientová elúcia mobilnej fázy, ktorá obsahovala 0,1% kyselinu mravčiu a premenné zastúpenie acetonitrilu. Separácia jednoduchých arzénových špécií - arzenitanu (As(III)), arzeničnanu (As(V)), metylarzenitanu (MA(III)), metylarzeničnanu (MA(V)), dimetylarzenitanu (DMA(III)) a dimetylarzeničnanu (DMA(V)) bola za týchto podmienok neúspešná. Lepšie výsledky boli získané separáciou zložitejších arzénových špécií - arzén triglutatiónu (ATG), metylarzén diglutatiónu (MADG) a dimetylarzén glutatiónu (DMAG), kedy sa za použitia vyššieho obsahu acetonitrilu v mobilnej fáze podarilo zaznamenať niekoľko chromatografických píkov zložitejších arzénových špécií. Bola taktiež prevedená analýza dvoch in vitro metylačných zmesí, obsahujúcich arzenitan (As(III)), S-(5'-adenozyl)metionín chlorid (SAM), tris(2-karboxyetyl)fosfán (TCEP) a enzým arzén(3+)metyltransferáza (AS3MT) pravdepodobne sa zúčastňujúci metabolizmu anorganického arzénu v ľudskom...
|
|
| |
host ::
RSS.